Čeřovští a pozemky v letech 1826 - 1843: indikační skici Stabilního katastru
Novou a docela zajímavou sondou do historie rolnických rodin Čeřovských (ale samozřejmě i jiných rolnických rodin) mohou být pro jejich potomky tzv. indikační skici, které vznikaly jako podklad pro vypracování tzv. Stabilního katastru.
Stabilní katastr je soubor údajů o veškerém půdním fondu v Rakouském císařství. Pořízen byl v první polovině 19.století za účelem získání dostatečně přesného podkladu pro stanovování pozemkové daně. Měl to být trvalý registr, a proto byl nazván „stabilní“. Základy stabilního katastru byly právně založeny patentem císaře Františka I. z roku 1817, o dani pozemkové a vyměření půdy. Nejdříve byly přesně vymezeny hranice pozemků. Takto označené pozemky (parcely) byly posléze zaměřeny. Základní jednotkou byla katastrální obec. U pozemků se evidovala jejich velikost, poloha a čistý výnos. V Čechách měření proběhlo v letech 1826–1830 a pak 1837–1843, na Moravě v letech 1824–1830 a 1833–1836.
První soustavné zmapování celé země prováděly tzv. „Mapovací komise“, složené z vědecky vzdělaných a prakticky zacvičených zeměměřičů vojenského i civilního stavu. Výsledkem podrobného mapování byly originální mapy stabilního katastru, které byly pro potřeby státní správy i jiné reprodukovány tiskem z kamene. Jeden z otisků, tzv. císařský povinný otisk, byl určen k archivaci.
S podrobným měřením krajiny byla z rozpracované originální mapy odvozena její kopie - tzv. „Indikační skica“, příruční mapa v barevném provedení, upravená přímo pro praktické používání v terénu. Byla zpracována podle stejných zásad jako originál s doplněním jmen držitelů pozemků, čísel domů, druhů pěstovaných kultur, vlastností parcel a čísel mezníků na hranici obce.
Tehdy zpracované údaje a mapy jsou nyní v digitalizované podobě zveřejněny. Např. indikační skici pro obec Borovnice jsou dvě (první řádek map), a můžeme z nich zjistit, že v roce 1841 z tehdejších borovnických Čeřovských byli majiteli zemědělských pozemků Josef z č.85, Johan z č.87, Johan z č.96, Gotfried z č.125, Augustin z č.189 a Franz z č.117. V tabulkách Rodokmenů můžeme ověřit, že se jedná o Josefa *19.9.1813, Johana/Jana *25.1.1787, Johana/Jana *24.1.1814, Gotfrieda *24.10.1802, Augustina *6.3.1817 a Franze/Františka *30.12.1800. Je vidět, že např. pozemky patřící k č.85 a 87 spolu podle indikační skici těsně sousedí, takže nejspíš měly dřív jediného majitele (asi Eliáše *9.4.1708) a pak byly rozděleny jeho synům...
V sousední Borovničce hospodařili: Čeřovský Wenzel v č.58 (Václav *4.11.1809), Filip v č.61 (*12.3.1806), Johan v č.66 (Jan *10.9.1797), Wenzel v č.159 (asi jde o Václava *20.6.1773, protože o něco později byl hospodářem v Borovničcce 159 jeho syn Ferdinand).
V Bukovině u Pecky hospodařili dva majitelé pozemků - Čeřovští: Josef z č.37 (*17.7.1800) a Franz z č.39 (*7.3.1820). Příslušná část indikační skici vypadá takto (zpracováno podle mapy Národního archivu, kliknutím se obrázek otevře v novém okně a je možné ho zvětšit):
A další Čeřovští nalezení v indikačních skicách:
Uvedený výčet svědčí o tom, že se během půl století Čeřovští z Borovnice usídlovali i v řadě okolních obcí. I jinde (například v Bílé Třemešné, Dehtově, Horním Javoří, Kalu, Klášterské Lhotě, Miletíně, Podhorním Újezdu, Stavu, Starobuckém Debrném, Štikově, Zadní Ždírnici) sice víme o nějaké stopě po Čeřovských z té doby, tedy z druhé čtvrtiny 19.století, ale asi jim žádné větší pozemky nepatřily.
A jak se k indikačním skicám dostaneme? Najdeme je na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (www.cuzk.cz), trochu ukryté v části Zeměměřictví - Ústřední archiv zeměměřictví a katastru - Archivní mapy (nebo můžeme jít jednodušeji přímo na stránku Ústředního archivu zeměměřictví a katastru: archivnimapy.cuzk.cz).
Tady se nám nabídne mapa České republiky, kterou si můžeme zvětšit a najít obec, která nás zajímá (třeba Borovnice). Po kliknutí na jméno obce se dostaneme k nabídce příslušných map Stabilního katastru. Je možné si zobrazit a prohlížet jednak výsledné otisky, jednak podkladové skici. A právě ve skicách můžeme najít i jména držitelů pozemků a příslušné číslo domu. Bohužel, někdy skica chybí.
Vpravo jsou na výřezu mapy označena místa, kde podle údajů v indikačních skicách zhruba v roce 1840 sídlila aspoň jedna rodina Čeřovských, která měla vlastnický vztah k nějakému pozemku a pravděpodobně tedy i k zemědělství. V následujících letech tato sídla dál přibývala, ale už stále častěji také přibývaly jiné profese.
(2012, revize 2017 - s využitím údajů a dokumentů ČÚZK a Národního archivu)