Před pár desítkami let jsem se, jako pražské dítě, setkával - kromě svých nejbližších - se jménem Čeřovský nebo Čeřovská docela vzácně, ale tušil jsem, že nějací další jsou. K prvním znamením patřila pamětní deska z května 1945 ve Francouzské ulici ve Vršovicích (Oldřich). Živoucím důkazem byla paní Judita, jejíž hlas často zněl z rozhlasu (drze jsme o ní mluvili jako o “tetičce”). V časopisu ABC jsem rád četl populárně naučné přírodovědné články (Jan). V osmašedesátém roce se dokonce naše jméno na čas objevilo na postu generálního prokurátora (Miloš). V televizních večerníčcích o Rumcajsovi se mihla zmínka o čeřovské stráni u Jičína (ta se ale asi nedá počítat ani za hodně vzdálenou příbuznou).

V roce 1951 byli v pražském telefonním seznamu 4, slovy čtyři Čeřovští (ostatní na telefon teprve čekali). Kolem roku 2000 se dalo jen v Praze napočítat asi 50 domácností pyšnících se tímto jménem, a v ostatních telefonních obvodech dalších asi 150.

Poměrně dost Čeřovských najdeme v Obchodním rejstříku, další jsou v seznamech e-mailových adres, někteří také v encyklopedických dílech. Na Internetu jsou zprávy o jejich aktivitách a úspěších v odborné činnosti, ve veřejném dění, v kultuře i ve sportu.

Statistika příjmení na webu Ministerstva vnitra uváděla v roce 1999 počet 388 mužů (2003. místo v pořadí podle četnosti) a 379 žen (2235. místo). V r. 2002 to bohužel bylo méně - 380 mužů (2048. pořadí) a 378 žen (2227. pořadí). A v r. 2004: 375 mužů (2081. pořadí, ale o to samozřejmě nejde) a 367 žen (2293. místo). V květnu 2007 uvádí statistika 374 mužů a 358 žen. Pak se snad nepříznivý trend trochu otočil: v r. 2010 bylo mužů 374, žen ale už 372. V r. 2013 to bylo 381 mužů a 376 žen, v r. 2016 pak 390 mužů a 382 žen...

Současná statistika uvádí také 5 mužů se jménem Czeřovský - jestli mají někde v minulosti vazbu na Čeřovské nebo na Borovnici, to zatím nevíme. Zato víme, že na počátku 19. století bylo ve farnosti Bělohrad občas naše příjmení zapisováno do matriky ve tvaru Šteřovský, Sterovský apod. Zpravidla se sice u další generace obnovil obvyklejší způsob zápisu, ale u jedné rodiny ne: ta se z Lukavce odstěhovala do Hoděšovic i s novým příjmením. Dnešní Štěrovští v Holicích a okolí (a je jich podle statistiky 24 mužů) tedy pravděpodobně pocházejí z Lukavce...

Většinou se sice (zatím?) osobně moc neznáme, ale už je snadné aspoň vědět o sobě navzájem. Některým se podařilo vyčnívat na veřejnosti trochu víc: nebudu je tu jmenovat (třeba se časem objeví v galerii); ale když se "naše" jméno objeví v nějaké dobré souvislosti, máme z toho pochopitelně radost i my ostatní.

*) Výjimkou je Německo: na zjištění o poválečném odsunu Cersovských (pravděpodobně nejen z Borovnice) navazuje i fakt, že např. v německém telefonním seznamu (White Pages - Germany, březen 2002) bylo možné nalézt příjmení Cersovsky (62 výskytů), Cersowsky (35) i Cerovsky (29) - u posledních ovšem může jít o jméno odvozené od dubu ceru, jak je zmíněno dále. Dost Čeřovských také pravděpodobně emigrovalo do Ameriky ještě za Rakousko-Uherska, a u nich se pak obvykle příjmení změnilo významně (např. na Cheroske nebo Cherry).

Zato je na Slovensku početná skupina Cerovských (nejznámějším je asi Milan Cerovský, v letech 1998–2004 náčelník generálního štábu slovenské armády) - ta ale, jak zjistil Jaroslav Č., odvozuje původ svého jména od dubu plstnatého (quaerus ceri), nazývaného cer, který je významnou součástí porostu zdejší kopcovité krajiny. Cery daly jméno dvěma obcím: Cerovo, o němž prvá písemná památka pochází už z r.1275 (leží v chráněné krajinné oblasti Cerová vrchovina a v současnosti má asi 600 obyvatel) a Cerová (na úpatí Malých Karpat, 15 km jižně od Senice, asi 1300 obyvatel). Rodové jméno Cerovský se vyskytuje i na Balkáně. V USA čítá kolonie Cerovských asi 30 členů. V Česku jich v r. 2004 bylo 38, v r. 2016 méně - 28.

(2005, aktualizace 2017)

Začátek stránky       Hlavní stránka