Tyto stránky shrnují výsledky mé – dnes už mohu napsat mnohaleté – snahy o zmapování historie rodu Čeřovských v Čechách. Je to samozřejmě zmapování pouze částečné: jednak až na pár výjimek neuvádím žijící Čeřovské, ale hlavně: z "živých" větví Čeřovských se mi podařilo navázat kontakt s někým z rodiny nebo aspoň věrohodně přiřadit do tabulek odhadem jen zhruba třetinu. Spousta jmenovců na mé pokusy o kontakt bohužel zatím nereagovala...

Snažil jsem se, aby údaje, které uvádím, i moje interpretace těchto údajů co nejlépe odpovídaly skutečnosti. Některé věci byly nepochybně jinak – jen bohužel nevím, které. Něco v matrikách zcela jistě chybí, něco není úplně přesné a čitelné. Někdy jsem se možná spletl nebo něco přehlédl.

Pokud je nějaký omyl v detailech, může to být samozřejmě z pohledu jednotlivců a jejich rodin nemilé (a omlouvám se za to, pokud je to moje chyba), ale z pohledu celkového zmapování naší historie to asi není úplně podstatné. K drobným nejasnostem počítám např. takovéhle:

Některé problémy ale mohou být více významné a rád bych tu uvedl aspoň stručně ty hlavní, s nimiž jsem si nedovedl poradit, i když o nich vím.

• Je to především neobjasněný vztah mezi rodinami Čeřovských, které žily ve 2. polovině 17. století v Borovnici a v Hořicích. Sourozenství můžeme považovat za doložené jen u borovnických Martina a Václava – u Tobiáše s Danielem i u hořických Jana a Tobiáše ho můžeme leda tušit.
• U borovnických větví Bor-1 (Martin), Bor-3 (Václav) a Bor-4 (Daniel) je možné doložit pokračování až do současnosti. U větve Bor-2 (Tobiáš) pokračování od 2. půlky 18. století už neznáme a asi není moc pravděpodobné. U hořických větví ale končí naše znalost až v polovině 20. století (Smiřice); možná tedy někde jinde pokračování existuje, ale zatím se žádná stopa neobjevila.

Ne zcela doložená, i když velmi pravděpodobná, jsou tři napojení relativně velkých rodových větví:

• Bor-1-1: v roce 1784 se v Bělohradě / Horní Nové Vsi č. 73 (po přečíslování kolem r. 1805 č. 33) objevil familiant Josef Čeřovský s manželkou Alžbětou. Odkud přišli? Při narození syna Ignáce r.1784 je sice otec zapsán jako Jan, v dalších letech už je v č. 73 zapsán Josef a s velkou pravděpodobností šlo o identický rodičovský pár. Snad šlo o Jana Josefa * 23.10.1749 v Borovnici, i když tomu bohužel trochu vadí záznam o úmrtí Josefa z H.N.Vsi 73 v r. 1797, údajně ve věku 58 let (tj. narození kolem 1739 – rozdíl 10 let je velký, ale při tehdejším odhadování asi ještě přijatelný). V záznamu o narození dcery Františky r. 1793 je matka velmi čitelně uvedena jako Alžběta Mašková; kdyby se našel záznam o jejím sňatku s Josefem, snad někdy mezi roky 1775-1783, mohlo by být jasněji... Po smrti Alžběty r. 1811 ovšem stopy této rodiny v H.N.Vsi končí (až r. 1843 se v č. 33 objevuje familiant Augustin Čeřovský, který ale pocházel z jiné rodové větve). Prostřední syn Josefa a Alžběty, František * 3.8.1786, se pravděpodobně usadil v Lukavci č.5, a nejmladší Josef * 15.7. 1788 v Miletíně – nenašel jsem sice o tom přímé důkazy, ale u obou jejich rodin je doložitelný vztah k Horní Nové Vsi 33 resp. k Bělohradu 33 (rozlišování mezi Bělohradem a H.N.Vsí bylo už tehdy trochu problematické, a jiná návaznost asi nepřichází v úvahu),
• Bor-4-4: tato dílčí větev má prokazatelné předky Františka * asi 1779/82 a Annu roz. Novotnou z Vřesníku, kteří se někdy po roce 1813 usadili v Měníku čp. 10. Předtím žili v Chroustově, kam se František přiženil r. 1800 – Anna byla vdova po sedláku Kňourkovi, jehož syn ale potom hospodářství převzal. V záznamu o sňatku je František uveden jako 24 letý syn Josefa, sedláka z Bukoviny panství Bělohrad. Tedy zřejmě z Bukoviny u Pecky – problematické je ovšem to, že v té době tam asi žil jediný v úvahu přicházející Josef, * 1750 a původem z Borovnice, který si r. 1776 vzal Barboru Tippeltovou z Javoří a v Bukovině se usadil někdy po roce 1780 (v r. 1786 pak koupil tamní grunt čp.8). Tento Josef s Barborou měli řadu dětí, ale podle záznamů z Javoří a z Bukoviny (v peckovské matrice) žádného Františka – a už vůbec ne v roce 1776! Když František v Měníku ovdověl, vzal si r. 1828 Marii Pšeničkovou, a v zápisu o tomto sňatku je uvedeno (bohužel ne dost čitelně): František vdovec 47 let chalupník syn po + Josefovi a matky rozené Josef Typlovský jménem Barbora... Podle toho by se František narodil r. 1881. Byl tedy nebo nebyl František synem Josefa * 1750 a Barbory Tippeltové? Argumenty proti jsou zejména dva: peckovská matrika z této doby (sign. 124-3) je dobře čitelná a vypadá pečlivě vedená (což samozřejmě nevylučuje možnost, že by se na zápis do matriky jaksi zapomnělo). A údaje z r. 1828 o 2. sňatku úplně neodpovídají jiným faktům: Josef * 1750 byl sice v pokročilém věku, ale zemřel až o rok později, 1829. A otec Barbory byl (když budeme ignorovat pravopis) David Typelt, ne Josef Typlovský. Na druhou stranu, podobnost je velká, František mohl při svém 1. sňatku uvést věk 24 let jen proto, aby byl uznán za plnoletého, a mohl se ve skutečnosti narodit mezi roky 1779-1782 i v jiné než peckovské farnosti (v těchto letech se Josef s Barborou stěhovali z Javoří do Bukoviny a podle peckovské matriky žádné dítě neměli). Jméno František bylo prakticky v každé rodině s více syny, a v téhle by nebylo? A konečně – v Měníku žil v té době jiný (a doložený) syn Josefa s Barborou, Antonín * 1787, a ten byl dokonce při 2. sňatku Františka r. 1828 svědkem. Přikláním se k tomu, že šlo o bratry, ne o pouhou shodu okolností.

Asi nejproblematičtější napojení se týká větve Bor-1-2. Doložená je osoba Gotfrieda Čeřovského, který ve 2. polovině 18. století žil v č. 16 ve Žďáru u Staré Paky. Zemřel tam 14.12.1794 ve věku údajných 85 let, což by odpovídalo narození cca v r. 1709. Je známo několik dětí tohoto Gotfrieda a na základě záznamů o jejich narození lze vyvodit, že Gotfriedovou manželkou byla velmi pravděpodobně Marie Anna * 16.8.1728 ve Žďáru, dcera Jana Mádle. Zemřela 8.12.1808 jako vdova po Gotfriedovi, také ve věku údajných 85 let. Záznam o jejich sňatku, dokládající např. Gotfriedova otce, ale zatím nalezen nebyl. Nejstarší nepochybnou stopou po „našem“ Gotfriedovi v matrikách je záznam o narození syna Antonína ve Žďáru r. 1763 (následovaly další děti Gotfrieda a Marie: Václav * 1766, Anna * 1768, Alžběta * 1771). Vzhledem k uvedenému roku narození Marie i (ač nepřesnému) věku úmrtí Marie i Gotfrieda je asi nesporné, že v r. 1763 už oba o dost překročili třicítku, takže pravděpodobně dříve žili i měli děti někde jinde. Když jsem hledal v Borovnici a okolí nějakého v úvahu přicházejícího a doloženého Gotfrieda, našel jsem pouze dva:

a) Gotfried * 13.9.1723 (syn Jana Kašpara * 1.1.1683),
b) Gotfried * 17.1.1729 (syn Jana * 8.9.1693).

V Borovnici je zapsáno narození dvojčat Gotfrieda a Františka Floriána 23.8.1747: otec Gotfried, matka Anna Marie. Zápis je ale pravděpodobně chybný: oba chlapci záhy zemřeli a u úmrtí je uveden jako otec František - pravděpodobně šlo o Františka *7.8.1718 a matkou byla Anna Marie Urbanová. Rodičovskou dvojici Gotfried a Anna Marie ale najdeme v Borovnici o 10 let později: dcery Tereza * 1757, Marie Tereza * 1758, Anna Marie * 1761. Víc ale o této rodině už v borovnických záznamech není.

Zatímco sňatek Gotfrieda s Annou Marií doložen zatím není, je naopak zapsáno, že starší z obou uvedených Gotfriedů, syn Jana Kašpara, si 9.5.1753 vzal v Borovnici Zuzanu Weisovou, s níž měl dceru Annu Kateřinu * 1753 a syna Františka * 1755, po jehož narození Zuzana zemřela (jako cca 26 letá). Víc o této rodině už také není doloženo.

A konečně víme, že r. 1758 zemřel v Borovnici Gotfried, syn Jana, ve věku zhruba 30 let – bez dalších údajů (tj. narodil se kolem r. 1728 a mohl to tedy být jak Gotfried *1729, tak Gotfried *1723).

Nepravděpodobná se zdá být existence nějakého dalšího, zatím neobjeveného Gotfrieda (i když záznamy o narození i sňatku mohou chybět resp. být v jiné farnosti, nebo jsme je zatím prostě přehlédli). Pokud jde o Gotfrieda *1723, syna Jana Kryštofa: když se r. 1753 ženil se Zuzanou, není zapsán jako vdovec. Ovdověl až r. 1755, a mohl potom být tím Gotfriedem, který r. 1758 zemřel.

Nejvíc tedy jako předek větve Bor-1-2 vyhovuje Gotfried *1729: mohl si Annu Marii Mádlovou vzít už před r. 1757, jen nevíme kde - nějakou dobu pak žili v Borovnici a cca r. 1762 se přestěhovali do Žďáru.

A aby bylo ještě o jednu nejasnost týkající se této rodiny víc: 4.3.1783 si podle matriky vzal Jan, syn Gotfrieda Čeřovského ze Žďáru 16, Alžbětu, dceru Josefa Tribenekra z Bukoviny 20. Nic dalšího o nich nevíme. Tenhle Jan se tedy mohl narodit už před r. 1757 a jinde než v Borovnici či Žďáru (v matrikách sign. 124-2 a 113-2 záznam nenalezen). Alžběta z této dvojice je taky trochu záhadná: v Bukovině se mezi roky 1753 až 1768 nenarodilo žádné dítě Josefa Tribenekra, jediná Alžběta Tribenekrová v Bukovině byla dcera Michala narozená r. 1763, ta si ale už rok předtím vzala Ignáce Čeřovského. Máme ale Alžbětu * 1760, dceru Josefa Tribenekra v sousedním Arnoštově...

V 18. století se v Borovnici vyskytlo několik dvojic Jan Čeřovský & manželka Alžběta. Problém je zejména v přiřazení dětí ke správnému rodičovskému páru. Po roce 1740 zřejmě jako otcové přicházejí v úvahu dva Janové s manželkou Alžbětou: Jan * 1703 (syn Františka a Zuzany, větev označená jako Bor-4) a Jan * 1714 (syn Jana Kašpara a Zuzany, větev Bor-3). Existoval ještě jeden Jan (Jan Kryštof) * 1714, ten si naštěstí vzal Kateřinu.

Jan * 1703 měl zřejmě dokonce 3 manželky Alžběty: první v letech 1730-1747, druhou 1748-1764, třetí (ta ho přežila a vdala se znovu) 1765-1787. Jan * 1714 se oženil r. 1741. U některých dětí je přiřazení ke správnému otci Janovi hodně jisté, u některých dost pravděpodobné a u některých sporné.

Ta "dost velká" jistota se opírá především o fakt, že u Jana * 1703 je díky záznamům v matrikách a v gruntovní knize prokazatelný vztah jeho rodiny k čp. 73 v Borovnici – Branné. Proto (kromě kromě dětí narozených před r. 1741 a některých dcer, zejména Anny Kláry * 1756) k němu patří i synové Josef * 1750 a Jan Matyáš * 1769. K druhému Janovi * 1714 můžeme s velkou jistotou přiřadit Antonína * 1744.

Pravděpodobnost se opírá mimo jiné o skutečnost, že bylo velmi časté dávat dětem stejná jména jako dětem, které rodičům nedávno zemřely. Proto patří k Janovi * 1703 pravděpodobně Jan Jiří * 1742. U zbývajících synů (František * 1746, Gotfried * 1753, František * 1757, Ignác * 1757 a Václav * 1759) je přiřazení sporné – nepochybné je jen to, že František * 1746 a Ignác * 1757 museli být bratři a měli jiné rodiče než František * 1757. Ta nejistota je mrzutá hlavně u Ignáce, jehož rod má doložené pokračování až do současnosti (větve Bor-3-2a, Bor-3-2b).

Dva páry Jan Čeřovský s manželkou Alžbětou ale musely existovat ještě v r. 1764, protože se v rozmezí jen něco přes 4 měsíce narodila 2 děvčata s rodiči tohoto jména. Pak už o osudech druhého páru, tj. Jana * 1714 a jeho manželky, není bohužel doloženo nic – jakoby z Borovnice zmizel.

Další neobjasněnou záhadou jsou obyvatelé borovnického čp. 58 (po přečíslování 95) kolem roku 1800. Podle "Stavu duší" (Stand der Seelen) z roku 1794 tam žili: otec rodiny Jan Čeřovský, 57 let; matka Kateřina, 55 let; syn Václav, 30 let; a konečně Klára Čeřovská, obyvatelka. Stav v následujících letech celkem logicky navazuje. Předpokládaná vazba na předchozí generaci má ale dva háčky: otec Jan by se měl podle udávaného věku (včetně stáří v roce 1800, kdy zemřel) narodit někdy v letech 1735-1737, a tomu Jan Kryštof * 1714 moc neodpovídá. A kdo byla Klára? Při sňatku Jana s Kateřinou v r. 1758 byla jedním ze svědků Anna Klára, dcera po Janu Čeřovském (asi to ale nebyla sestra ženicha, jeho otec Jan jako zesnulý uveden není). V úvahu ovšem přichází jen Klára * 1730, která - i podle úvah souvisejících s předchozím odstavcem - už jako dítě zemřela... Ve staré matrice samozřejmě možná něco není úplně správně, ale taky mohla být návaznost větví Bor-4-1 a Bor-4-2 na nejstarší borovnické rodiny ve skutečnosti trochu jinak.

Docela zajímavé je, v kolika záhadách se vyskytuje jméno František. O Františkovi z Lukavce č.5, narozeném snad 3.8.1786, a o Františkovi z Měníku 10, narozeném asi 1779 až 1782 údajně v Bukovině, už jsem se zmínil. Přidám ještě další:

• r. 1824 se v Pecce oženil asi 22 letý František Čeřovský, tkadlec z Borovnice 136. Podle záznamu z Pecky o narození dcery Marie v r. 1834 byl František synem Matyáše z Borovnice 85. V Borovnici v té době přichází v úvahu jediný Matyáš, v borovnické matrice ovšem kolem r. 1802 o žádném Matyášově synovi ani jiném „nezařazeném“ Františkovi záznam není (ani čísla domů vůbec nesedí, a navíc se Matyáš oženil až v r. 1803). Příslušná větev Bor-1-12 zatím v následující generaci končí,
• 28.10.1753 se v Kalné oženil Josef Čeřovský z Borovnice s Alžbětou Hamplovou z Klášterské Lhoty, rodina je pak doložena ve Žďáru (u Staré Paky). Josef je u sňatku uveden jako syn Josefa - jediný v té době v úvahu věkem přicházející Josef (* 16.5.1728) byl ovšem synem Františka. Pokračování rodiny v 19. století neznáme,
• 11.2.1759 je v Borovnici zapsáno narození syna Štěpána a Rosiny jménem Jan Josef. V záznamu o sňatku 16.11.1784 je ovšem 25 letý syn Štěpána zapsán jako Franz. Jiný Štěpán tehdy v Borovnici nebyl, navíc už syna Jana v té době měl (*1755, a o jeho časném úmrtí záznam není). I ve všech dalších záznamech (a je jich dost – narození dětí, druhý sňatek, úmrtí) je vždy uvedeno jméno František; nějakou dobu byl dokonce borovnickým rychtářem. Příslušná větev Bor-3-7 zatím končí v 1. polovině 20. století,
• podobně je 22.7.1765 v Borovnici zapsáno narození Jana, syna Antona a Rosiny. V záznamu o sňatku 14.11.1784 je ovšem také uveden Franz, 20 letý syn po Antonovi z Borovnice 67. I v dalších záznamech týkajících se této rodiny se opět uvádí Franz; mužské pokračování už bohužel není,
• někdy v letech 1818-1820 se měli v Brtvi narodit dokonce 2 Františkové, o kterých ale není záznam: jeden měl být synem Josefa Čeřovského a zemřel jako 3 letý v r. 1823, druhý byl synem Jana Čeřovského z Brtve 31 a Barbory roz. Cardovy a jako 20 letý si vzal v r. 1839 Františku Mertovou z Lánů (a víme i o mužských potomcích – celá tato rodina se ovšem přestěhovala do Hoděšovic a do sousední Býště, a přijala pozměněné příjmení Štěrovský resp. Štěřovský. František Šterovský zemřel v Býšti r. 1894 jako výměník a vdovec ve věku cca 76 let, což opravdu odpovídá narození asi r. 1818)...

Podaří se objasnit alespoň něco z toho?

Smyslem předchozích řádek samozřejmě není předkládané výsledky mé vlastní práce nějak zpochybnit – opravdu si myslím, že naprostá většina údajů odpovídá skutečnosti. Jestli to pro někoho je či bude zajímavé nebo dokonce nějak užitečné, to samozřejmě nevím – pro mě to zajímavé bylo a hlavně: bavilo mě to a ještě pořád baví...