Jak uvádím na stránce nazvané Současnost, odhadem asi čtvrtina Čeřovských žijících v Čechách dnes bydlí na území "Velké Prahy". Některé záznamy o Čeřovských v Praze na rozhraní 19. a 20. století je možné najít v tzv. konskripcích – pobytových přihláškách pražského policejního ředitelství. K pobytu v Praze se na nich přihlašovaly buď jednotlivé osoby nebo celé rodiny. Na prvním místě figuruje přednosta domácnosti následovaný manželkou, dětmi a dalšími příbuznými, s nimiž rodina sdílela společný prostor. Vedle data přihlášení k pobytu, čísla domu a zaměstnání dotyčného se můžeme dozvědět také rok a místo narození, náboženské vyznání, u provdaných žen jejich dívčí příjmení; na dokumentu mohou být pochopitelně i další poznámky.
Tyto konskripce z let 1850 – 1914 jsou zveřejněny na webu Národního archivu (http:////digi.nacr.cz/prihlasky2/) – byl to jeho první digitalizovaný fond. Zkušební provoz této pomůcky, pro rodopisce určitě báječné, byl zahájen v r.2006. Přiznám se, že jsem byl docela nadšený, když jsem tam snadno našel záznam o přihlášení mého dědečka Vincence z r.1904 (viz obrázek).
Jméno Čeřovský je v jednotlivých dokumentech celkem 49krát, Czerovský 7krát, Czeřovský 4krát a Čerovský 12krát. Některé dokumenty se týkají stejných osob či rodin (časově na sebe navazují a drobné rozdíly jsou např. jen ve způsobu „policejního“ zápisu jména). Pravděpodobně jde jen o 12 nebo 13 osob resp. rodin a dá se usuzovat, že v letech 1850 – 1914 v Praze víc Čeřovských nežilo. Je ale potřeba si uvědomit, že Prahu tehdy tvořilo jen Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany – tak jak byla tato čtyři dříve samostatná města spojena patentem císaře Josefa II. z r.1784. V roce 1850 bylo připojeno Židovské Město (Josefov), ve druhé polovině 19.století postupně ještě Vyšehrad, Holešovice, Bubny a v r.1901 Libeň. Pozdější Velká Praha vznikla připojením 37 sousedních měst a vesnic (včetně např. Vinohrad, Žižkova, Karlína, Smíchova) až v roce 1922. O těch, kteří se v letech 1850 – 1914 nebo i dřív přistěhovali do těchto „sousedních“ obcí, se tedy z pražských konskripcí nedozvíme (zdá se ale, že někdy byli v evidenci i občané Žižkova či Karlína).
Konkrétně jsou v konskripcích zaznamenány následující osoby (jako jednotlivci či manželé bez uvedení dětí):
- od r.1899 byl evidován Ignaz Č. *1853, hostinský, od r.1892 na Žižkově, s manželkou Antonií roz. Altmannovou *1853 (jde o známého žižkovského obchodníka, majitele realit a radního Hynka Aloise Č., *30.8.1853, †1927, viz Galerie - jeho žena se správně jmenovala Ullmanová),
- od r.1903 byla hlášena Anna Č. *1884, učitelka francouzštiny původem z Nového Bydžova, a od r.1914 Miloš *9.2.1885, akademický malíř rovněž z Nového Bydžova (nešlo ale o sourozence),
- od r.1904 byl hlášen Vincenc Č. *1875, strojní zámečník z Bukoviny u Pecky, a od r.1909 JUDr. František Č. *1881, advokátní koncipient takě z Bukoviny u Pecky (o nich víme, že v Praze založili rodinu, a oba už mají na těchto stránkách svoje významné místo v Galerii),
- od r.1914 byl přihlášen vrchní strážmistr Jan (Czeřovský) *1884 z Karlína, s manželkou Hedvikou roz. Kaufmanovou *1886 (vzali se 20.4.1914 v Hostinném a podle záznamu o sňatku se Jan narodil 3.11.1884 jako syn Stefana Čeřovského ze Zadního Mostku 6 a Marie Wankové. Žádný další záznam o této rodině ani o Hedvice se ale zatím najít nepodařilo).
Alespoň dvě generace jsou v konskripcích zachyceny v následujících případech:
- od r.1881 byla hlášena Anna Č. roz. Stomlová *1840, původem z Pecky; děti: Johann *1869, Anna *1872 (manželka a děti Jana *27.10.1839 - ten s nimi zřejmě v Praze nebyl),
- od r.1885 byl hlášen Josef Č. *1846, mlynář z Miletína. Měl za manželku Annu Hlávkovou *1848, děti: Franz *1878, Anna *1882, Josef *1887 (Josef *9.4.1846, jeho syn Josef se narodil až 12.5.1888 v Praze-Libni),
- od r.1886 Franz Č. *1859, z Brtve, manželka Barbora Marešová *1849, dcera Anna *1885 (František *1.4.1859),
- od r.1887 jsou záznamy o rodině Anny Č. *1821, původem z Pecky, jejím synovi Arnoštovi *1859, notářském kandidátu a dalších dětech: Františka *1854 a Karel *1871 (asi vdova po koláři Josefovi* 5.1.1820, Arnošt si později vzal Marii Červenou-Schneiderovou a byl notářem v Kašperských Horách),
- od r.1895 byl hlášen Václav Č. *1845, pekař z V. Borovnice, manželka Barbora Bartáková *1844, děti: Agnes *1880, Eduard *1890, Václav *1893 (to byl pekař Václav *8.12.1845),
- od r.1905 byl hlášen Ing. Josef Č. *1872, stavební komisař. S manželkou Emilií Miškovskou *1892 měl děti Josefa *1911 a Ludmilu *1912. V záznamu je zmíněn i jeho bratr Vilém *1880, technik (Josef *13.9.1872 je v Galerii),
- od r.1906 jsou záznamy o rodině Aloise Č. *28.2.1877, soukromníka a úředníka. S manželkou Marií Rambouskovou *7.9.1876 měl syna Karla *1902 (Alois *28.2.1877 pocházel ze Smiřic a v r. 1938 se tam na penzi vrátil),
- a konečně z r.1914 je záznam o Josefu Č. *12.5.1888, dělníkovi z Miletína, děti Anton *1912 a Josef *1914 (není to úplně přesné, Josef se narodil v r.1888 už v Praze-Libni, z Miletína byl jeho otec).
Až na jednu výše zmíněnou výjimku (vrchní strážmistr Jan *1884 z Karlína) se údaje podařilo spojit s rodovými větvemi v tabulkách rodokmenů ...
(2007, aktualizace 2013 a 2017)
Začátek stránky
Hlavní stránka