Novinky - rok 2021:

• doplnění tabulek Rodokmenů (Bor-4-13: potomci Jana z Dolní Branné & Alžběty Novotné)

Rok 2020:

• doplnění tabulek Rodokmenů (Bor-1-5: zelená větev Cerosky) a úprava stránky o problémech, otázkách a záhadách,
• dokončení stavby repliky borovnického větrného mlýna v červnu 2020.

Rok 2019:

• drobné opravy a úpravy tabulek Rodokmenů, Galerie a stránky o problémech, otázkách a záhadách.

Rok 2018:

• přidání příběhu Koláři z Pecky čp. 12 a spisovatel Arnošt Vaněček - Čeřovský,
• úprava vzpomínek Ladislava Čeřovského,
• doplnění stránky o osudech větrného mlýna v Borovnici po zjištění, že se jeho replika konečně začala stavět,
• přidání příběhu o Čeřovce v Mnichovicích a zázracích sv. Anny.

Rok 2017:

• v lednu se podařilo doplnit tabulky Rodokmenů podle údajů z bělohradských a novobydžovských matrik, které archiv v Zámrsku zveřejnil těsně před vánoci 2016 jako dárek českým genealogům - díky tomu bylo možné najít i návaznosti skoro všech zatím nenapojených dílčích větví...
• v únoru a březnu jsem konečně provedl slibované a dlouho zvažované úpravy v tabulkách Rodokmenů: napojil jsem i poslední nejasnou dílčí větev, upravil jsem začlenění Gotfrieda ze Žďáru a Františka *8.1.1757 (a jejich potomků), a docela zásadně jsem změnil označení jednotlivých rodových větví - místo A až E je to nyní Bor-1 až Bor-4 pro borovnické větve, Hor-1 a Hor-2 pro větve hořické (pro jistotu opět zatím nechávám odkaz i na předchozí verzi: Rodokmeny - leden 2017). A v dubnu jsem přidal do části Bylo - nebylo pár řádek o Čeřovských a 1. světové válce,
• květen - pár nových podrobností (Milíčeves, Růžodol) a údaje podle sčítacích operátů z Jičína,
• v srpnu jsem zrevidoval a přepracoval stránky o vzniku a původu jména a rodu (místo dřívějších samostatných povídání o původu jména, o předchůdcích a Čeřovských v Hořicích), a doplnil jsem nějaké údaje do stránky o zmínkách v historických dílech a dokumentech,
• v říjnu jsem prošel některé matriky zveřejněné Archivem hlavního města Prahy. Kromě některých drobnějších doplňků a úprav tabulek Rodokmenů bylo výsledkem i nečekané zjištění, že se příjmení Čeřovský v letech 1681 a 1700 vyskytlo v Praze, v kostele sv. Petra na Poříčí - bohužel pouze v matrice zemřelých a bez nějakých dalších souvislostí. Do Galerie známých jmenovců jsem přidal pár řádek o Hynkovi Aloisovi Čeřovském, který žil a významně působil na Žižkově v letech 1878 až 1927, a do části Bylo - nebylo pár řádek o osudech jedné rodiny Čeřovských ve Smiřicích.
• v listopadu a v prosinci jsem trochu zrevidoval starší části o Bukovině u Pecky, o Stabilním katastru, o Novopacku v r. 1900 a Praze v r. 1914, a také o naší Současnosti. Popsal jsem i některé nevyřešené problémy, otázky a záhady.

Rok 2016:

• na konci ledna zveřejnil archiv v Zámrsku další matriky, a pro Čeřovské jsou důležité hlavně dlouho očekávané matriky farního úřadu Pecka. Jak jsem předpokládal, z jejich studia vyplynula řada dost významných upřesnění a doplnění tabulek Rodokmenů... Ale ještě není hotovo. Bohužel - starší matriční záznamy jsou nejen stručné, ale často i špatně čitelné; řadu nepřesností jsem určitě - i když nechtěně - způsobil já. Zvyk zapisovat dětem při křtu dvě jména a pak používat někdy první, někdy druhé... Stále je dost nejasností, které neumím uspokojivě vysvětlit - snad nejsou zásadní, ale nezávislá kontrola by byla vítána. Možná bude brzy účelné radikálnější přečíslování navazujících dílčích větví k hlavním větvím A a B, po všech změnách je to trochu nepřehledné,
• v únoru mi napsala paní Jean Zack z Illinois, že se hlásí k rodině Čeřovských, která v letech 1868 a 1869 emigrovala do Spojených států. Kromě upřesnění větve D1 mi sdělila i některé další zajímavosti, které jsem si dovolil uvést v příběhu "Do Nového světa" v části Bylo - nebylo,
• v březnu a dubnu pokračovalo vytěžování peckovských matrik. Výsledkem bylo mj. zpřesněné přiřazení (asi stále bohužel ne stoprocentně jisté) potomků Jana * 1703, resp. Jana * 1714 ke správným rodičům, dále nalezení nejasného předka dílčí větve A3 (Brtev: Josef *12.10.1789),
• červen - dvě významná zjištění v nejstarší peckovské matrice. Prvním je "znovuobjevení" zápisu o narození Jana Kašpara Čeřovského v r. 1683, který potvrzuje jako jeho rodiče Václava a Dorotu - patří tedy do větve D (ten zápis se na první pohled zdá být přeškrtnutý - snad proto byl přehlížen. Čára ale znamená jen ne úplně povedené grafické oddělení roku 1682 od roku 1683...); důsledkem je přesun spojený s dost radikální úpravou tabulek větví A a D - dílčí větve potomků Jana Kašpara uvedené v návazných tabulkách jsem zatím označil písmeny AD,
• druhým významným zjištěním je nalezení zmínky o biskupském dispensu, kterým byl kvůli příbuzenství "ve třetím a čtvrtém koleně" udělen v r. 1711 souhlas k sňatku Jiřímu (*1687, synovi Václava Čeřovského a Doroty), s Marií Berkovou (*1689, dcerou Fridricha Berka a Marie, která byla dcerou Martina Čeřovského). Objasnit blíže toto příbuzenství se podařilo díky objevení publikace "Úřední sloh církevní (příručná kniha praktického úřadování pro katolické duchovenstvo)" od Klementa Borového, kterou vydal B. Stýblo v Praze snad r. 1887. Vyplývá z ní odlišnost počítání příbuzenských stupňů v církevním právu od počítání v právu civilním - zjednodušeně, v počítání církevním jde vlastně o počet generací ke společnému předkovi. Toto příbuzenství ve třetím a čtvrtém koleně ovšem dokazuje, že dědeček Marie Martin, praotec větve A, a otec Jiřího Václav, zakladatel větve D, opravdu byli bratři! Zmíněnou odlišností v počítání (o které se zřejmě, bohužel a překvapivě, příliš neví) se krásně vyjasnil a sourozenectví Martina a Václava potvrdil i druhý biskupský dispens, udělený kvůli příbuzenství ve čtvrtém koleně r. 1732 Václavovi (*1704, vnukovi Martina) a Zuzaně (*1712, vnučce Martinova bratra Václava) - dřív jsem (a nejen já) mylně soudil, že toto příbuzenství znamenalo vztah bratranec - sestřenice,
• protože úpravy tabulek rodokmenů jsou docela značné, nechávám tu pro případ zájmu či potřeby porovnání i odkaz na dřívější verzi: Rodokmeny - květen 2016. Změny v označení větví jsem zatím odložil, rád bych ještě počkal na zveřejnění zbývajících důležitých matrik (především Bělohrad),
• a ještě jsem udělal nějaká drobná doplnění a opravy podle dalších nově digitalizovaných matrik SOA Zámrsk, podle údajů z databáze Vojenského historického archivu o padlých v 1. sv. válce a podle některých tzv. sčítacích operátů z let 1870-1921 zveřejněných v E-badatelnách okresních archivů Jičín a Hradec Králové,
• a přidal jsem nějaké odkazy do Galerie známých jmenovců.

Rok 2015:

• už v lednu zveřejnil archiv v Zámrsku další matriky. Z matrik farností Hostinné a Dolní Lánov vyplynula jen drobnější doplnění tabulek Rodokmenů (větví A2, A7, B5, B6.2, D). Naprostým překvapením byly ovšem matriky farnosti Hořice - toto městečko bylo zatím stranou zájmu, až na jednu výjimku se tam žádná z dosud známých větví Čeřovských v minulosti nevyskytovala. Z matrik, a následně i z dalších zjištění, ovšem vyplývá něco jiného: v rozmezí 17. až 20. století žili v Hořicích příslušníci minimálně jedné větve Čeřovských. Tito hořičtí Čeřovští ale možná nemají žádnou vazbu na dosud známou "borovnickou" větev, přestože do okolí Hořic se tato větev nepochybně šířila. Proč jsme zatím o hořických Čeřovských nevěděli? Snad i proto, že na začátku 20. století pravděpodobně vymřeli (po meči). V tabulkách Rodokmenů jsou nyní aspoň někteří hořičtí Čeřovští uvedeni jako větev E, a souvislejší povídání o nich je v samostatném dokumentu...
• v únoru mi jeden spřátelený rodopisec poslal údaje o pokračování větve D1 v USA, kam v r. 1868 s rodinou emigroval Antonín Čeřovský, švec z Čisté u Horek. Rodina se v Americe docela rozvětvila a má tam pravděpodobně pokračování, příjmení se ovšem postupně změnilo na podoby Cerovsky, Cheroske či Cherry - jsou to tedy vlastně ještě Čeřovští? Určitě je hezké o nich vědět...
• v dubnu jsem zběžně prošel některé matriky z archivu v Litoměřicích a našel jsem další stopy Čeřovských v Liberci, Teplicích, Jablonci a Vratislavicích nad Nisou - i když zatím bez pokračování. A archiv v Zámrsku zveřejnil další část matrik s upřesněními mj. pro Vrbici, Miletín a Trotinu,
• v říjnu se z další várky digitalizovaných matrik SOA Zámrsk podařilo doplnit pár údajů hlavně o Čeřovských v Jičíně a ve Žďáru u Staré Paky (fara Levínská Olešnice) - nově vzniklá dílčí větev B6.9 ale bohužel taky zatím nemá známé pokračování,
• a v prosinci jsem ještě našel nějaká upřesnění k již známým větvím v matrikách Nové Paky, a návazně na to v Náchodě, Horním Kostelci a Rokytníku.

      Děkuji všem, kteří po "objevení" těchto stránek nelenili a ozvali se,
      případně i přispěli novými informacemi. Člověka to potěší :-)
      Pozdravy zejména do Nové Paky, do Ústí nad Labem, do Borovnice, do Liberce,
      do Dvora Králové, a taky do Králova Dvora, Svojšic, Nové Vsi nad Nisou a Hostinného!
      R.Č.

Odkazy na jiné stránky vztahující se nějak k našemu rodopisu:

• PODZVIČINSKO - informace o podzvičinském regionu,
• BOROVNICE - oficiální stránky obce, kde je mj. pod volbou Galerie možné najít pohledy na současnou i historickou Borovnici,
• LÁNY - na neoficiálních stránkách obce je řada zajímavostí jak o historii panství Bělohrad, tak o současnosti vesničky, mezi jejímiž obyvateli najdeme i Čeřovské,
• LÁZNĚ BĚLOHRAD - i město Lázně Bělohrad má své internetové stránky, na kterých mj. publikuje Bělohradské listy - v ročníku 2015 číslo 4, strana 14-15 je zajímavý článek o Čeřovských,
• PECKA - městečko, ke kterému patří spádově i obce Bělá u Pecky, Staňkov, Kal, Vidonice, Bukovina, Arnoštov a Horní Javoří.

Z historie webu v minulých letech - rok 2014:

• v srpnu zveřejnil archiv v Zámrsku další digitalizované matriky, a pro nás mezi nimi byly zajímavé matriky farních úřadů Dolní Branná (z období 1837 až 1913) a Dolní Kalná (1709 až 1932). Na základě údajů z nich bylo možné další doplnění a úprava tabulek Rodokmenů. Nově jsem zavedl další větve C a D mající kořeny v Borovnici ve 2. polovině 17. století, a přečísloval jsem nenapojené větve N (asi polovinu těch předchozích už bylo možné vypustit - podařilo se je napojit na A, B a D). Doufám, že už poněkud nesystematické označení větví (což je důsledek kompromisu mezi snahou neměnit příliš dřívější označení a potřebou nějak zařadit nové tabulky) nezpůsobí nikomu potíže.

Rok 2013:

• v lednu jsem zjistil další fakta o Čeřovských v Borovnici v 18. století. V tabulkách Rodokmenů se podařilo připojit některé "volné" větve N k hlavní větvi A, resp. k větvi B,
• bylo možné upřesnit předky rodiny Čeřovských, která žila v Borovnici čp. 114,
• ale také - což mě mrzí, protože se to týká celé bukovinské větve, tedy i mých předků - se ukázalo jako možná sporné začlenění některých potomků Jana * 1703, resp. Jana * 1714 ke správným rodičům (i proto, že jejich manželky měly stejné jméno: Alžběta). K upřesnění snad pomohou další dokumenty v Zámrsku, především borovnické gruntovní knihy. A u dílčí větve A3 (Brtev) se ukázalo, že její domnělý předek pravděpodobně v raném věku zemřel, musíme tedy zkusit najít toho správného,
• v trutnovském archivu se v březnu díky panu Vladimírovi Č. podařilo získat spoustu zajímavých údajů v borovnických "soupisech duší" z období 1794-1808 a 1850-1852. Na základě toho bylo možné v tabulkách Rodokmenů upřesnit další fakta, a podobně i po jeho další návštěvě pro změnu v Zámrsku (údaje z Borovničky). V borovnických gruntovních knihách se ale bohužel žádné významnější nové poznatky objevit nepodařilo...
• a docela příjemná je aktuální statistika: nositelů našeho příjmení za posledních 5 let přibylo, k 4.11.2013 to bylo 376 žen a 381 mužů.

Rok 2012:

• v únoru a březnu přibyly do tabulek Rodokmenů další, zatím nenapojené větve sestavené především podle borovnických matrik. V březnu jsem konečně dokončil jednu větší akci: prohlédl jsem - doufám, že dost pozorně - všechny digitalizované a zveřejněné borovnické matriky, zahrnující období od r.1787 zhruba do začátku 20.století. Díky tomu se mi snad podařilo identifikovat prakticky všechny rodiny Čeřovských, žijící v Borovnici v 19. století. Hlavní zjištěná fakta jsou promítnuta do zmíněných tabulek Rodokmenů, některé postřehy z prohlížení jsem se pokusil trochu popsat: Co se skrývalo v borovnických matrikách,
• v červenci jsem trochu náhodou na stránkách opavského archivu našel odkaz na zveřejněné mapy a údaje Stabilního katastru, kde jsou v indikačních skicách zaznamenáni i majitelé pozemků (zhruba kolem r.1840), mezi nimi je i řada Čeřovských,
• v říjnu jsem do Galerie známých jmenovců přidal pár řádek o dvou zajímavých osobnostech - Ing. Josefovi Čeřovském, odborníkovi na vodní stavby (1872-1937), a malíři Vladimírovi Čeřovském (1935-2001),
• do tabulek Rodokmenů je kromě drobnějších úprav promítnuta také jedna významnější změna: z nově objeveného povolení k sňatku pro "zakladatele" větve AC Václava Čeřovského a Kateřinu Mindelovou v r.1798 je zřejmé, že údaje o jeho narození i rodičích (a tedy i návaznost větve AC na větev A) budou trochu jiné, než jsme se dosud domnívali. Snad se brzy podaří najít a doložit správnou návaznost,
• a ještě jedna říjnová novinka: jeden z návštěvníků těchto stránek, který se zabývá např. rodinami podzvičinských Žižků, Rejmontů a dalších, mě upozornil na Čítanku kraje opočenského a dobrušského, vydanou v redakci Pokroku v Hradci Králové 1937. Tam je v seznamu primátorů a purkmistrů opočenských jako první uveden Jindřich Čeřovský, s datem 1646 - to je vlastně nejstarší, ale pro mě nový výskyt našeho příjmení v pobělohorské době. V soupisu obyvatelstva podle víry (r.1650) je uveden jako Cerhovský - že by nějaká souvislost s pražským měšťanem, pozdějším exulantem Pavlem Čeřovským - Cerhovským z Růžetína? Snad se podaří získat o tomto opočenském Čeřovském další informace: odkud pocházel, zda je známo něco o jeho rodině apod.

Rok 2011:

• v únoru se díky dotazu a informacím německého rodopisce vyjasnilo několik generací jedné z borovnických rodin Čeřovských - příslušná dílčí větev má stopy i v Adresáři okresu Jičínského z roku 1900. A protože jméno Ignác se kolem r.1900 často počešťovalo na Hynka, má v tomto Adresáři stopu i větev B 5,
• k docela zásadním zjištěním došlo v dubnu díky dosud neznámým záznamům v matrice se signaturou 124-1 NOZ, Pecka r.1655-1718 (poděkování patří paní Marii Štěpánové do Letohradu). Mimo jiné se podařilo najít záznam o narození až dosud nejstaršího známého předka větve B Františka v r.1677, a tedy i o jeho rodičích Danielovi a Kateřině, kteří se tak stávají nejstaršími známými předky této větve,
• červenec: velká aktualizace stránek Rodokmenů, hlavně podle zjištění paní Marie Štěpánové v nejstarší peckovské matrice, a také podle zjištění v matrikách z Borovnice a Bílé Třemešné. Upraveny a doplněny byly hlavní větve A i B, ale také AC, A3, A5 a B5. Významnou změnou je pro větev A to, že jejími zakladateli nebyli Václav a Dorota, ale v matrice nově objevení Martin a Marie ... Kde to je známé, byl také doplněn den narození a sňatku,
• v říjnu se mi konečně podařilo promítnout nové poznatky a zajímavosti od paní Marie Štěpánové i do částí věnovaných původu našeho příjmení, jeho prvním nositelům či předchůdcům rodu a rodovým kořenům v Borovnici,
• smutná zpráva - v říjnu nás opustil pan Ing. Jaroslav Čeřovský, s nímž jsem se seznámil v r.1999. Od něj, velmi milého a přátelského člověka, jsem kdysi získal první informace o rodu Čeřovských, a díky němu jsem se začal zabývat naším rodopisem hlouběji. Má velkou zásluhu na vzniku těchto stránek a mnoho údajů a myšlenek zde uváděných se opírá o jeho zjištění. Moc vzpomínám ...,
• v listopadu jsem ke stránkám o Čeřovských připojil i něco o Vonešových z Drahotěšic, protože z tohoto rodu pocházela moje maminka,
• v roce 2011 se na webových stránkách Archivu hlavního města Prahy objevily některé digitalizované dokumenty, mezi nimi i Sbírka matrik a Soupis pražských domovských příslušníků (1830-1910). Díky Sbírce matrik se povedlo zjistit aspoň něco o pražském kamenoryjci Václavovi Čeřovském, a díky Soupisu bylo možné opět doplnit některé údaje do tabulek Rodokmenů.

(aktualizace 10.12.2021)

Začátek stránky       Hlavní stránka