Co se skrývalo v borovnických matrikách

Záznamy v matrikách jsou poměrně strohé, úřední, zachycují jen některá hlavní fakta o narození, sňatcích, úmrtích. Někdy jsou čitelné a srozumitelné, jindy je to spíš rébus (viz ukázky dole).

Nikdy ale neříkají nic o tom, jak dotyční žili, s jakými emocemi byly dokumentované události spojeny. Přesto mi prohlížení matrik nebo hledání konkrétních údajů v nich připadalo srovnatelné s četbou dobrodružného románu nebo detektivky, kdy člověk netuší, co ho čeká na následující straně. Chvilka napětí, a pak narazíte na jméno nebo číslo domu, které je nějak povědomé; za souvislostmi jednotlivých záznamů vztahujících se k jedné osobě nebo rodině si často můžeme představit celé příběhy, někdy docela dramatické, a většinou, bohužel, spíš ne moc veselé.

Jedna z prvních skutečností, kterou si člověk uvědomí, se týká dětí. Všichni dobře víme, že se dnes rodí výrazně míň dětí než dřív, a že dětská úmrtnost už naštěstí není velká. Ale když při prohlížení asi tak 200 až 150 let staré matriky s konkrétními daty a jmény vidíte, že se v mnoha rodinách zhruba po dvacet let narodilo dítě téměř každý rok, ale většina se nedožila dospělého věku ... Přiznám se, že jsem při chronologickém listování matrikou narozených zpočátku napjatě očekával, kdy už se v některé nově založené rodině Čeřovských narodí syn – nositel jména. Později už jsem hlavně doufal, že u jména dítěte nebude křížek s poznámkou, že záhy zemřelo. A záznamy o pohrobcích také nejsou moc radostné ...

Dost časté jsou případy, kdy se o narozeném dítěti v dalších borovnických matrikách už záznam neobjeví – snažil jsem se takto sledovat všechny nalezené syny Čeřovských. Znamená to především tu pozitivní skutečnost, že se dotyčný kluk dožil dospělosti. Sňatky borovnických synů jsou mnohdy zaznamenány v jiné farnosti, protože nevěsta nemusela být z Borovnice. Někteří se tedy někam přiženili, někteří nejdřív prostě odešli do světa, třeba na vojnu ... A jejich rodiny pak už mohly žít jinde než v Borovnici – podobný byl nejspíš nejen příběh kamenoryjce Václava, ale konec konců předků většiny Čeřovských žijících dnes v Čechách.

V matrice úmrtí už se zcela jistě nedá čekat nic radostného, ale i tam je trochu víc drsné třeba najít záznam o úmrtí Franze, věk asi 75 let (bývalého vojáka, který se ale po vojně v Borovnici oženil a hospodařil tu) - s označením Bettler, žebrák. V té době zjevně nablízku žilo několik jeho potomků a příbuzných ... A podobných případů bylo zřejmě víc. Malou záhadou je příběh jiného žebráka – u úmrtí jistého Johana se píše, že mu bylo 65 let a narodil se v Borovnici 86. Tomu odpovídá narození kolem roku 1832 – tehdy se ale podle matriky v čp. 86 sice narodili dokonce dva Janové Č., ale oba záhy zemřeli. Šlo o nějaký omyl nebo o vědomou záměnu?

Děsivý je rok 1866, kdy se asi na čtyřech stranách všude uvádí jako příčina úmrtí lakonické: cholera. A jako z tragického románu nám může připadat příběh Emanuela, který byl svědkem na svatbě svého staršího bratra Antona a pak kmotrem jeho první dcery. Když Anton za několik let zemřel, vzal si Emanuel vdovu Marii se dvěma dcerami. Měl s ní syna, ale za rok sám také zemřel ...

Poměrně častou příčinou úmrtí bývaly souchotiny, tedy tuberkulóza. Na druhou stranu – mnozí Čeřovští se dožívali docela vysokého věku - kéž takových přibývá!

Pokud jde o nemanželské děti, je jich v matrice narozených zapsáno poměrně dost. Už jsem se na jiném místě zmínil třeba o neprovdaných sestrách Terezii, Kateřině a Marii, které podle matrik přivedly na svět nejméně 7 dětí. Teď jsem našel ještě jejich další sestru Veroniku, která jako svobodná matka měla 2 syny, nositele našeho příjmení.

Dřív jsem si také neuvědomil zajímavou skutečnost, která možná při postupném procházení celou matrikou víc padne do očí: rodiny borovnických Čeřovských až na výjimky sídlily hlavně ve východní části Borovnice, ve směru k Borovničce. Na levém břehu boreckého potoka bývala jejich teritoriem řada stavení od čp. 85 až k čp. 117, na protějším břehu skupina domů čp. 123, 124 a 125. Jednotlivé sousedící rodiny přitom mnohdy nebyly nějak blízce spřízněny – aspoň matriky tomu přímo nenasvědčují.

Při hledání návazností ve starších matrikách je trochu problémem poměrně malý počet obvykle používaných křestních jmen i minimum dalších identifikačních údajů. Ve jménech jasně převažují Josef, Johan a Franz, případně ještě Wenzl nebo Anton, a u děvčat Anna a Marie, popřípadě Kateřina nebo Alžběta. A když ve stejné době a místě dva Josefové Čeřovští mají manželku Annu a syna Johana, je potřeba být pro správné zařazení na pozoru - doufám, že jsem moc chyb neudělal.

Jedna věc ale naštěstí pátrání v matrikách nekomplikovala: není tam žádná zmínka o rozvodech ...