Čeřovští v Hořicích: 17. až 20. století
Z matrik farnosti Hořice, zveřejněných v lednu 2015 v digitalizované formě, vyplývá existence minimálně jedné větve Čeřovských žijících v Hořicích v rozmezí 17. až 20. století. Přitom tito hořičtí Čeřovští nemají žádnou zřetelnou souvislost s „borovnickou" větví – snad kromě jejího začátku, který ale je a asi i zůstane nejasný a nedoložitelný. V návaznosti na „objev“ hořických Čeřovských v matrikách jsem našel ještě další, zatím pro mě neznámé údaje, které se jich týkají.
Především je to pojednání PhDr. Adolfa Lud. Krejčíka „Rodopisné zprávy hořických urbářů z let 1628 až 1632“, které bylo publikováno v Časopisu rodopisné společnosti Československé v Praze, ročník II., 1930. Autor se na základě rozboru Valdštejnových tzv. urbárních register zabývá obecněji tím, co lze z urbáře vytěžit pro rodopis, a mj. na str. 82 (viz obr.) uvádí i příjmení Čeřovský, zaznamenané v urbárních soupisech platů osedlých dvakrát: Adam – přímo v Hořicích, Jan – v blízké vsi Pšánky.
Podle původu autor řadí příjmení Čeřovský mezi ta, která vznikla „z původu místního“, a odvolává se na studii Antonína Kotíka „Naše příjmení“ (Naše přijmení: studie ku poznání přijmení českoslovanských, s ukázáním jejich hojnosti, rozmanitosti a namnoze zvláštního rázu a s pokusem o vysvětlení jich púvodu a smyslu. Nákladem Jana Kotíka, 1897). Tam je příjmení Čeřovský odvozeno od místního názvu Čeřov, a o tomto odvozování autor napsal:
Verze o šlechtickém původu Čeřovských by jistě byla zajímavá, už je např. v části o původu jména zmíněna, ale věrohodné zmínky o existenci takového rodu opravdu nejsou (přídomek Čeřovský se objevil jen u jednotlivců, bez návaznosti na jejich předky či potomky: dva Čeřovští z Robous (v r.1558 Jan, r.1567 Jindřich) a v r. 1603 Čeřovský z Růžetína. Spíše tedy předpokládejme, že hořičtí Čeřovští, doložení už za Albrechta z Valdštejna v jeho „registrech, tj. v letech 1628 – 1632, spíš byli „stavu nižšího“ a „vzali svůj původ“ ze dvora Čeřov u Jičína. Jestli pak „borovnická“ větev vznikla úplně nezávisle, nebo navázala na tu „hořickou“, to je otázka.
Nijak doloženi nejsou ani potomci oněch Čeřovských, Adama a Jana, uvedených v urbáři. V Berní rule, tj. cca o 25 let později, se v Hořicích objevuje pouze chalupnice Eva Čiřovská (přepis příjmení jsem neověřoval, drobná odchylka od dnešní podoby Čeřovský nemusí být významná) – to by samozřejmě mohla být např. vdova po Adamovi. A pokud jde o Jana z Pšánek – ves Pšánky je v Berní rule uvedena jako „celá pustá, v níž bejvalo sedláků 5, chalupníků 2 a zahradníků 2“...
Pár let po Berní rule už byly v Hořicích vedeny matriky. V té nejstarší, sign. 47-1, jsou záznamy o narozených v Hořicích už od r. 1665. A na str. 10 je 7.2.1666 zapsáno narození Václava, syna Jana Čeřovského, souseda a radního města Hořic, a Ludmily:
Radní Jan Čeřovský mohl být např. synem výše zmíněné Evy – určitě ale byl osobou v Hořicích váženou a již déle známou. Kromě Janovy rodiny jsou v té době v hořických matrikách doloženy ještě nejméně dvě další rodiny Čeřovských – možná Janových bratrů, Václava („služebníka úřadu purkmistrovského“) a Tobiáše. V případě Jana a Tobiáše lze vyvodit pokračování rodu v dalších generacích, u Jana až do 20. století (viz Rodokmeny, větev E)...
Jak je vidět, na rozdíl od „borovnické“ větve a jejích pokračování, jejichž příslušníci až do 19. století byli především venkované a rolníci, patřili „hořičtí“ Čeřovští k městské, převážně řemeslnické vrstvě. Možná i proto bylo pro ně založení rodiny složitější, potomků neměli tolik jako na venkově... Je smutnou skutečností, že posledním doloženým mužským potomkem „hořické“ větve, který se (snad) dožil dospělosti, je Josef *1.1.1872. Pak až do r. 1910, kdy dostupné hořické matriky narozených končí, nic... Na začátku 20. století tedy pravděpodobně hořičtí Čeřovští vymřeli (po meči), nebo se snad alespoň někteří z nich už dřív odstěhovali jinam. Snad i proto jsme zatím o nich nevěděli: v období protektorátu a pak kolem r. 1950, kdy se skupinka tří Čeřovských (tj. JUDr. František Č. z Prahy, *1881 v Bukovině u Pecky, Otta Č. z Hradce Králové, *1904 v Rochlici u Liberce, a Karel Č. ze Dvora Králové, *1894 v Dehtově) pokusila o první zmapování našeho původu a historie, možná v Hořicích žádná dostatečně viditelná stopa po Čeřovských nebyla, a podívat se do tamních matrik prostě nikoho nenapadlo.
Není to zatím ověřené, ale dnešní rodiny Čeřovských v Hořicích pravděpodobně jsou už potomky „borovnických“ větví.
(11.2.2015)